Focení mě děsně baví a pobyt na vzduchu je zdravý.. Stále objevuji, co můj foťák dovede, občas se mi i nějaký obrázek povede, a když ne, i tak z něj radost mám, příště si snad lepší udělám..
Jak už asi víte, lákají mne květy vstavačovité, a tak honem uháním, když vykvetou na stráni. A když cestou potkám i jiné zvědavé bytosti, to je potom na louce plno slunečné radosti.
Tak je to týden, co jsme hrad navštívili. uplynulo to jak voda, jen vzpomínky zbyly. Než tedy půjdu spát, chci vám pár těch vzpomínek dát. A samozřejmě , tato věta už zítra bude minulostí, čas totiž pádí velikou rychlostí.
Kdysi u bezejmenného hradu uhlíř žil, v lesích tmavých medvědí mláďata objevil, odnesl je svému synkovi, aby si s nimi hrál, později je však pánu hradnímu daroval. Medvědice se ztrátou dětí nesmířila, po pachu k uhlířovu domku bojovně zamířila, synka uhlířova unesla a nikdy už jej nespatřili. Na Medvědí kámen (Bärenstein ) hrad pokřtili .... Tolik tedy pověst praví a já Vás všechny ráda zdravím
Komentáře